Můj Pane,
adventní čas vybízí i mne, abych procitl(a) ze spánku,
obrátil(a) svůj pohled k tobě, soustředil(a) se na tvé Slovo,
myslel(a) na tvůj příchod. Moje srdce i moje mysl
se obracejí k jiným věcem. Přicházejí starosti,
mám povinnosti, které vyplňují hodně mého času,
a jsou tu jiné věci, na kterých lpím.
Děkuji ti, že mi to všechno dopřáváš.
Ale teď si před tvou tváří kladu otázku,
jestli nezanedbávám věci, které jsou důležité
a v životě věřícího člověka by neměly chybět.
Snadno se nechám odvést od tvého Slova,
od modlitby, od společenství bratří a sester.
Často dám za pravdu názoru,
který není podle evangelia, často se přizpůsobuji.
Je při mně málo toho, co z tvého vyznavače
činí sůl země a světlo světa.
Je mně líto, že to se mnou takhle dopadá.
Prosím tě, neopouštěj mne,
i když jsem tě tolikrát zklamal.
Jen u tebe je pomoc a spása.
Prosím tě, buď mi přítomen
a otvírej mi pohled kupředu,
abych volil(a) to, co je dobré, co trvá, co obstojí
a k čemu se nakonec i ty sám přiznáš.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.